Alergie na hmyzí jed

Obsah článku:

Co je to alergie na hmyzí jed?

Hmyz hraje v ekosystému planety země nezastupitelnou roli. Bez něj by se naše planeta změnila k nepoznání. To však nic nemění na tom, že občas střetnutí člověka s hmyzem končí nepříjemným bodnutím či kousnutím. Během něj může být do těla člověka vpraveno malé množství jedu.

Jed u hmyzu má 2 hlavní úlohy – uplatňuje se v obraně a při lovu. Různé druhy hmyzu mají rozličné jedy, které mají rozmanité působení. Rozlišujeme čtyři základní typy působení jedů – nekrotoxické/cytotoxické (vedou ke smrti buněk), neurotoxické (poškozují nervové tkáně), myotoxické (poškozují svaly) a hemotoxické (narušují krevní srážení).

V podmínkách naší „české kotliny“ nežije hmyz, který by byl pro člověka běžně smrtelně jedovatý. Aby se projevily přímé toxické účinky jedu při pobodání včelou nebo vosou, nestačí bodnutí jedním jedincem – ten nemá dostatečné množství jedu, aby ohrozil člověka. Toxickou reakci vídáme až při mnohočetném pobodání rojem, kdy se množství jedu nasčítá.

Jed však může působit nejen toxicky, ale u senzitizovaných osob může vyvolat alergickou reakci. U ní naopak není třeba četné bodnutí, člověka může ohrozit či zabít i bodnutí jediné. Pro tuto reakci je charakteristické, že není nebezpečný jed samotný, ale potíže způsobuje přehnaná imunitní reakce bodnutého člověka na vpravený jed.

Výskyt v populaci

Během života dostane alespoň jedno žihadlo od vosy, včely, sršně či čmeláka 94,5 % lidí. Drtivá většina bude mít jen minimální projevy. Větší lokální reakci prodělá 5–15 % bodnutých osob, 3–8,9 % bude mít projevy systémové alergické reakce, přičemž 10 % ze systémových reakcí mohou být potenciálně život ohrožující  zdroj .

Na bodnutí včelou, vosou nebo sršněm v Německu umírá 20 lidí za rok  zdroj . V České republice byli v letech 2008–2018 průměrně 4 mrtví ročně  zdroj .

Projevy alergie na hmyzí jed

Běžná (nealergická) reakce na jedno bodnutí je mírná reakce v místě vpichu či jeho blízkém okolí. Odezní sama obvykle do několika hodin a projevuje se mírným otokem a zarudnutím. Místo vpichu bývá teplejší na dotek.

Velká lokální reakce trvá obvykle déle, dokonce i několik dní. Projevuje se typicky větším lokálním otokem (obvykle větší než 10 cm, ale může postihnout i celou končetinu), který bývá často bolestivý.

Systémová alergická reakce postihuje nejen místo vpichu. Bývá přítomna celotělová kopřivka a svědění, celkový dyskomfort až úzkost. S rostoucí tíží projevů se může přidat angioedém, pocit tlaku na hrudi, pocit na zvracení až zvracení, průjem a bolesti břicha. Nebezpečné bývají zejména reakce, které provází pískoty, dušnost, pocit na omdlení. Reakce může rychle přerůst až v život ohrožující s prudkým poklesem tlaku krve, ztrátou vědomí, pomočením či pokálením. Pacient může zemřít na zástavu krevního oběhu, vzácněji udušením. Alergická reakce, která má potenciál ohrozit pacienta na životě, se nazývá anafylaxe.

Vyšetření alergologem

Vyšetření probíhá podobně jako u jiných alergických chorob. Začíná se anamnézou (pohovorem), kdy se lékař seznamuje nejen s tím, jakým způsobem reakce na hmyz probíhala, ale i s obecným zdravotním stavem pacienta. Po fyzikálním vyšetření mohou být provedeny kožní prick testy. Vrcholem je pak laboratorní vyšetření s vyšetřením specifických IgE nebo komponentovou diagnostikou, kdy při nejasném výsledku může být nápomocný test aktivace bazofilů.

Více informací k jednotlivým krokům viz články na této stránce pod záložkou „Alergologické vyšetření“.

Režimová opatření

Toto jsou základní opatření, kterými můžete snížit pravděpodobnost bodnutí včelou či vosou:  zdroj

  1. Noste světlý oděv s hladkým povrchem.
  2. Vyhýbejte se parfémovaným mýdlům, šamponům a deodorantům.
    • Nepoužívejte kolínskou ani parfém.
    • Vyhýbejte se banánům a toaletním potřebám s vůní banánů.
  3. Noste čisté oblečení a denně se koupejte (pot může včely dráždit).
  4. Noste oblečení, které zakrývá co největší část těla.
  5. Pokud je to možné, vyhýbejte se kvetoucím rostlinám.
  6. Udržujte pracovní prostory v čistotě. Vosám se daří na místech, kde lidé odhazují potravu.
  7. Ve venkovních prostorách nejezte a nechoďte bosí.
  8. Pokud kolem vás poletuje jedna vosa či včela, zachovejte klid a nehýbejte se (máchnutí po hmyzu může vyprovokovat jeho bodnutí).
  9. Pokud na vás zaútočí více jedinců najednou, utíkejte, abyste se od nich dostali pryč (včely při bodnutí uvolňují chemické látky, které mohou přilákat další včely).
    • Prchněte dovnitř budovy.
    • Stinný prostor je lepší než slunečný prostor.
    • Nepokoušejte se skákat do vody. Některé druhy hmyzu (zejména africké včely medonosné) jsou známé tím, že se vznášejí nad vodou a pokračují v bodání, jakmile se vynoříte na vzduch.
  10. Pokud včela vletí do vašeho vozidla, pomalu zastavte a otevřete všechna okna.

Léčba akutní – při bodnutí

Pro případ bodnutí hmyzem vybavujeme pacienta pohotovostním balíčkem. Ten je zcela nezbytné nosit vždy a všude s sebou!

Pokud pacient v minulosti prodělal život ohrožující alergickou reakci – anafylaxi, tak jeho pohotovostní balíček zahrnuje i adrenalinový autoinjektor. Pokud reakce nebyla kritická, tak adrenalinový autoinjektor obvykle zahrnut není. Zdravotní pojišťovny v České republice hradí adrenalinové pero jen u pacientů, kteří již život ohrožující reakcí (anafylaxí) prošli.

Při bodnutí hmyzem, na který je pacient alergický, je třeba ihned:

  • rozkousat a polknout 2 tablety antihistaminika (např. Xados, Xyzal, Cezera, Aerius),
  • rozkousat a polknout 2 tablety kortikoidu (např. Prednison 20 mg, Medrol 16 mg),
  • v případě dechových potíží vdechnout 2 dávky bronchodilatancia – tzn. léku na roztažení průdušek (např. Ventolin, Atrovent, Berodual),
  • při systémové reakci si aplikovat do zevní strany stehna svůj adrenalinový injektor (např. Epipen, Emerade). Při nutnosti aplikace adrenalinového pera je třeba vždy volat záchrannou službu – tel. 155, jelikož se reakce může po vyprchání efektu adrenalinu vrátit!

Jak aplikovat adrenalinový autoinjektor by měl umět nejen pacient, ale i osoby v jeho okolí (rodina, přátelé). To je důležité pro případ, že by alergik nebyl schopen si pero aplikovat sám (např. z důvodu bezvědomí). Techniku správného užití adrenalinu naleznete zde:

Léčba dlouhodobá – imunoterapie

Pokud jste prodělali systémovou alergickou reakci a v krvi Vám byly prokázány protilátky (specifické IgE) proti hmyzímu jedu, může Vám Váš alergolog nabídnout desenzibilizační léčbu – někdy ji též nazýváme alergenová imunoterapie (AIT), imunoterapie jedem (VIT) nebo obecným termínem vakcína.

V době, kdy píši tento text, je v České republice registrovaná jen jediná vakcína – Alutard SQ hmyzí alergeny (801 – včelí jed, 802 – vosí jed).

Tato léčba má za cíl „přesvědčit“ Vás imunitní systém, že na hmyzí jed nemusí reagovat alergickou reakcí. Snahou je změnit typ protilátek, které tělo proti danému jedu tvoří, z typu IgE na typ IgG4 a dále navodit vznik buněk zajišťujících imunitní toleranci. Tělo poté na bodnutí nereaguje těžkou, život ohrožující reakcí (anafylaxí), ale mnohem mírněji.

Léčba probíhá tak, že aplikujeme malé množství příslušného hmyzího jedu injekčně do podkoží v oblasti paže v kontrolovaných podmínkách. Injekce se podávají v úvodu po 7–14 dnech (prvních 15 injekcí), kdy postupně navyšujeme dávku a koncentraci. Po dosažení maximální dávky a koncentrace jsou následně intervaly delší – mezi injekcemi 4–8 týdnů (tzv. udržovací schéma).

Účinnost této léčby je velmi závislá na spolupráci pacienta, zejména stran pravidelnosti podávání injekcí. Pokud je pacient pečlivý, účinnost této léčby po 3–5 letech dosahuje v případě včelího jedu 77–84 % a 91–96 % u jedu vosího  zdroj .