Léčba alergické rýmy

Obsah článku:

Režimová opatření

Proplachy nosu slabě hypertonickými roztoky jsou běžně doporučovány jak u dětí, tak u dospělých. Pomáhají ve zvlčení suché nosní sliznice a čistí nosní průchody od hlenu. Jsou běžně dostupné ve formě nosních sprejů, nebo lze použít nosní konvičku. Jde o velmi levnou a účinnou metodu, kterou zvládne opravdu každý. V případě používání kohoutkové vody s kuchyňskou solí americká FDA doporučuje, aby byla voda nejprve 1 až 5 minut převařena a následně se nechala zchladnout, aby se eliminovalo riziko zanesení nákazy amébou Naegleria fowleri.

Eliminace nebo snížení kontaktu s alergeny může některým pacientům přinést zmírnění jejich potíží. U každého z alergenů jsou opatření trochu jiná – nelze je proto probírat obecně, ale detaily jsem zmínil u jednotlivých alergenů zvlášť v sekci Alergeny.

Nosní kortikoidy

Nosní kortikoidy jsou levnou, a přitom velmi účinnou a bezpečnou léčbou. Jsou první volbou u každé alergické rýmy, kromě její lehké formy (mírné intermitentní) zdroj zdroj .

Velmi dobře působí na ucpávání nosu, dobrý efekt mají i proti nosnímu svědění a vodovému výtoku, kýchání, a dokonce i příznivě ovlivňují projevy oční.

Mechanismem účinku je tlumení zánětu jako takového, takže nepůsobí na jeden konkrétní krok, ale mají vliv na mnoha úrovních a na různých buňkách imunitního a slizničního systému.

Příkladem jsou molekuly beklometason (např. léky Beclomet, Nasobec), budesonid (např. Tafen, Tinkair), flutikason (např. Avamys, Flixonase, Nasofan) a mometason (např. Metsadia, Momanose, Mommox, Nasonex).

Pokud není efekt dostatečný a potíže přetrvávají i přes léčbu nosními kortikoidy, obvykle se provede změna na kombinovaný preparát obsahující jak nosní kortikoid, tak nosní antihistaminikum – v ČR jsou dostupné flutikason+azelastin (např. Dymistin, Dymol, Flazonexar, Tenera) nebo mometason+olopatadin (např. Ryaltris).

Nosní antihistaminika

Nosní antihistaminika nebo tabletová antihistaminika jsou lékem první volby u lehké formy alergické rýmy zdroj zdroj .

Dobře zabírají na projevy vodové rýmy, kýchání nebo svědění nosu, ale na rozdíl od nosních kortikoidů nemusí být dostatečné v řešení otoku nosní sliznice a nepřináší úlevu od očních potíží.

Jejich hlavním úkolem je působit na histaminové receptory. Nebrání tedy uvolnění histaminu z žírných buněk, ale brání vzniku důsledků působení histaminu.

Příkladem jsou molekuly levokabastin (např. lék Livostin) a azelastin (např. Allergodil, Azelsan).

Nosní kromony

Nosní kromony mají využití zejména při epizodické rýmě, kdy se aplikují těsně před začátkem kontaktu s alergenem. Jejich výhodou je rychlý nástup účinku, ale hlavní nevýhodou je velmi krátká doba trvání efektu léčby. Je tedy nutné je aplikovat opakovaně během dne.

Jejich účinnost je slabší než u nosních kortikoidů a nosních antihistaminik napříč příznaky.

Mechanismus účinku spočívá ve stabilizaci žírných buněk, což brání jejich aktivaci a uvolnění histaminu.

Zástupcem je kyselina chromoglykanová (např. Allergocrom, Cromohexal).

Tabletová antihistaminika

Tabletová antihistaminika mají stejný mechanismus účinku jako antihistaminika nosní. Tím, že byly podány ústně působí nejen v místě aplikace, ale po celém těle. Což sice přináší výhody jako možnost ovlivnit i jiné alergické choroby než alergickou rýmu, ale na druhou stranu přináší i riziko nežádoucích projevů těchto léků.

Dle bezpečnosti a nežádoucích účinků členíme antihistaminika do 3 generací:

První generace

  • V současné době je jejich užití v tabletách nedoporučováno zdroj s ohledem na bezpečnost.
    (Pozn. Použití těchto molekul v lokálním užití – např. v mastích, krémech, či očních kapkách – je však bezpečné)
  • Jsou zatíženy výraznými nežádoucími účinky, které jsou způsobeny zejména výrazným pronikáním skrz hematoencefalickou bariéru (z krve do mozku). Způsobují únavu, mají hypnotické účinky, vedou k poruchám soustředění (komplikace při řízení auta, v práci i ve škole). Dokonce jsou známky, že jejich užívání může vést k rozvoji demence v pozdějším věku.
  • Příklady těchto léků jsou bisulepin (např. Dithiaden), ketotifen (např. Zaditen), dimetinden (např. Fenistil), clemastin (např. Tavegyl), diphenhydramin (např. Benadryl), hydroxizin (např. Alarax), dosulepin (např. Prothiaden) a další.

Druhá generace

  • Jejich užívání je prověřené léty praxe a jsou nadále doporučovány.
  • Nežádoucí účinky jsou mnohem mírnější než v předchozí generaci.
  • Patří mezi ně loratadin (např. Claritine, Flonidan) a cetirizin (např. Alerid, Analergin, Cetixin, Letizen, Zodac, Zyrtec).

Třetí generace

  • U těchto léků je kladen maximální důraz na bezpečnost a omezení nežádoucích účinků.
  • Někteří autoři třetí generaci nevyčleňují a léky z ní počítají mezi novější součást druhé generace.
  • Zástupci jsou fexofenadin (např. Ewofex, Fexigra), rupatadin (např. Tamalis), desloratadin (např. Aerius, Azomyr, Deslodil, Dasmini, Dasselta, Jovesto, Neoclarityn), levocetirizin (např. Alergimed, Analergin Neo, Cezera, Xyzal, Zenaro) a bilastin (např. Nestibil, Xados).

Alergenová imunoterapie

Alergenová imunoterapie představuje vrchol toho, co Vám může alergolog nabídnout.

Mechanismus této léčby spočívá v tom, že se podává alergen, na který je pacient alergický, dle definovaného schématu v určité formě podání (ústní nebo injekční), s cílem naučit imunitní systém pacienta tento alergen tolerovat a nereagovat na něj. Injekční léčba probíhá v ambulanci alergologa, takže pacient musí pravidelně docházet na injekce, ústní forma podání probíhá u pacienta doma.

Tato léčba je dlouhodobá a trvá 3 až 5 let. V případě celoročních alergenů ji lze zahájit kdykoliv během roku, u sezónních alergenů se zahajuje obvykle 4 měsíce před očekávaným začátkem sezóny.

Alergenová imunoterapie nemá být zahajována během těhotenství, ale již zahájená léčba pokračovat může.

Chirurgická intervence

Pokud selžou všechny výše uvedené postupy, a i přes maximum úsilí budou potíže pro pacienta významně obtěžující, může být indikováno i operační řešení.

V úvahu připadají zákroky v podobě konchoplastiky, septoplastiky, endoskopické operace nosních dutin, neurektomie nervu pterygoidního kanálu a neurektomie zadního nosního nervu zdroj .

Tyto zákroky nejsou v kompetenci alergologů, ale kolegů z ORL (= otorhinolaryngologie = „ušní, nosní, krční“).