Zvířecí alergeny
Obsah článku:
Co je to alergie na zvířata?
Spousta pacientů alergických na zvířata se domnívá, že jim potíže způsobují chlupy jejich mazlíčků. Bohužel je pravda trochu komplikovanější. Alergie ve skutečnosti probíhá v reakci na bílkoviny, které se vyskytují nejen v chlupech, ale i ve slinách, na sliznicích, na kůži, v lupech, v mazu, v produktech žláz a v moči jejich mazlíčků. Pořízení „naháče“ tedy problém neřeší.
Pacient může být alergický jen na jednu bílkovinu, nebo na celou řadu různých bílkovin, což může způsobit to, že ne na každé zvíře bude reagovat stejně. Jako příklad lze uvést psí bílkovinu Can f 5, která je produkována v prostatě (na chlupy a kůži se šíří až během močení). Jelikož samice nemají prostatu, tak za předpokladu, že toto je jediný protein, na který je pacient alergický, může být při kontaktu s fenami tento pacient zcela bez potíží.
Různé bílkoviny jsou podobné napříč živočišnými druhy – některé jejich části jsou stejné, jiné části se liší. Pokud je alergie vyvolaná protilátkami, které se váží na jejich odlišné části, pak pacient bude reagovat například jen na psa, ale ne na kočku. Naopak pokud vazba protilátek probíhá na shodné části, pacient bude pravděpodobně reagovat jak na kočku, tak i na psa – říkáme tomu zkřížená alergie. Kdo je alergický zároveň na kočku i na psa, bude velmi pravděpodobně alergický i na koně.
Zajímavostí je, že pacient může reagovat na zvíře nejen přímo, ale i nepřímo. To znamená, že potíže může vyvolat i kontakt s někým, kdo takové zvíře má, aniž by toto zvíře muselo být samo přítomno – například pokud přijede babička vlastnící kočku na návštěvu za alergickým vnoučkem.
Nešťastnou pravdou je i to, že člověk může mít alergické potíže při kontaktu se zvířetem, na které není alergický. Důvod je ten, že zvířata ve svém kožichu mohou přenášet řadu dalších nachytaných alergenů (např. pyl, roztoče a plísně).
Výskyt v populaci
Alergií na kočku nebo na psa trpí 10–20 % populace světa. Stejně jako jiné alergie je i alergie na zvířata čím dál častější. Při průzkumu ve školách napříč Evropou bylo na psa v roce 1992 senzitizováno 8,7 % dětí, ale v roce 2006 to bylo již 15,6 % zdroj .
Dle některých studií bývá alergie na kočku až 2x tak častá než na psa zdroj .
Podobná čísla vidíme i v ČR. V průzkumu u astmatiků do 18 let se pomocí kožních testů či specifických IgE prokázala senzitizace na kočku 18,2 % a na psa 13,7 % zdroj .
Projevy alergie na zvířata
Nosní a oční projevy mohou svědčit pro alergickou rhinokonjunctivitidu. Typicky pozorujeme vodovou rýmu nebo ucpaný nos. Dále bývá přítomno svědění nosu a patra, salvy kýchání. Z očních projevů obtěžuje slzení, zarudnutí a pálení.
Projevy klidové a zátěžové dušnosti, kašle, bolesti či tlaku na hrudi nebo pískoty mohou být známkami alergického astmatu.
Mohou se objevit kožní projevy charakteru ekzémů či svědění kůže.
Alergie na zvířata se projevuje obvykle celoročně, byť může mít kolísavou intenzitu. Potíže jsou vždy při kontaktu se zvířetem, nebo přicházejí do 24 hodin po něm.
Režimová opatření
Opatření lze shrnout do těchto bodů:
- Nepořizujte si zvíře, na které jste alergičtí:
- Pokud máte alergii na 2 či více různých zvířat, nepořizujte si radši zvíře žádné.
- Pokud si zvíře musíte za každou cenu pořídit, preferujte samici.
- Pokud zvíře, které již máte, pojde, další si nepořizujte.
- Minimalizujte kontakt se zvířetem:
- Zvíře by mělo být co nejdéle venku v přírodě (lze realizovat na venkově, v panelovém domě ve městě pochopitelně těžko).
- Omezte počet pokojů, do kterých má zvíře přístup. Nikdy by nemělo mít přístup do Vaší ložnice.
- Zvířete se nedotýkejte, nemazlete se s ním a co nejvíce omezte jeho kontakt s Vaší kůží. Pokud už se dotýkat musíte, po kontaktu si umyjte ruce. Po kontaktu se zvířetem si nikdy neprotírejte oči!
- Pokud možno, je vhodné, aby zvíře pravidelně vyčesával a čistil jeho srst někdo jiný (nealergický). Stejně tak pokud má zvíře doma toaletu/podložku, neměl by ji čistit alergik.
- Pokud jdete na návštěvu k někomu, kdo má zvíře, na které jste alergičtí, poproste jej, aby zvíře nebylo během Vaší návštěvy přítomno (alespoň ne v pokoji, kde budete pobývat). Optimálně však preferujte schůzky mimo prostředí, kde se zvíře vyskytuje.
- Omezte produkci alergenů zvířetem:
- Pokud je zvíře samec, nechte jej vykastrovat.
- Pravidelně své zvíře koupejte – optimálně 2x týdně.
- Tvorbu lupů může omezit (ale ne zastavit) kvalitní a vyvážená strava zvířete.
- Omezte množství alergenů v domácnosti:
- Nemějte doma koberce a čalouněný nábytek – ten by mohl sloužit jako rezervoár pro alergeny. Preferujte stíratelné podlahy a omyvatelný nábytek.
- Pravidelně svůj domov uklízejte. Pravidelně vytírejte podlahy. Pořiďte si vysavač s HEPA filtrem. Preferujte čištění navlhko před nasucho.
- Pořiďte si čističku vzduchu s filtrem.
- Pravidelně větrejte – raději krátkodobě intenzivně otevřením všech oken než dlouhodobě ventilačkami.
- Pravidelně se převlékejte a perte své oblečení – alergeny se snadno zachytí na textiliích.