Alergie na léky
Obsah článku:
Nežádoucí vedlejší účinky
Nežádoucí účinky léků jsou časté, avšak ne každý nežádoucí účinek je alergická reakce.
Často od pacientů například slýchávám, že jsou alergičtí na penicilin, protože po tomto antibiotiku měli kvasinkovou infekci nebo třeba průjem. Jindy pacienti udávají, že mají alergii na Ventolin, protože se jim po něm třásli ruce a bušilo srdce...
Ani jeden z těchto dvou příkladů není alergická reakce, jedná se o nežádoucí vedlejší účinek léku. Je závislý na dávce podaného léku a je očekávatelný. Průjem způsobilo narušení „hodných“ bakterií antibiotikem, které žijí v našem střevě. Třes rukou a bušení srdce je běžný projev při užití vyšší dávky léků na roztažení průdušky jeho působením na receptory.
Alergie a pseudoalergie
Hypersenzitivní (přecitlivělostní) reakce jsou proti výše uvedeným reakcím relativně vzácné, ale o to více mohou být nebezpečné.
Členíme je na 4 typy přecitlivělosti dle imunologického mechanismu, který u nich převládá (typ I – „pravá“ alergie přes IgE protilátky, typ II – buněčná cytotoxicita přes IgG či IgM protilátky, typ III – imunokomplexová reakce a typ IV – opožděná reakce způsobená imunitními buňkami).
„Pravá“ alergická reakce (přecitlivělost I. typu) se může projevovat různými způsoby – kožní výsevy (kopřivka, svědění, zarudnutí, ekzém), otoky (obličeje jazyka či hrdla), potíže s dýcháním nebo polykáním, až anafylaxe (život ohrožující alergická reakce). Obvykle se projevuje záhy po podání léku.
Zvláštním případem jsou tzv. pseudoalergie, které se projevují prakticky stejně jako přecitlivělost I. typu. Nejsou však vyvolány přímou účastí imunitního systému ve smyslu alergické odpovědi (přes IgE protilátky), ale vyvolává je lék samotný tím, že svým působením přímo uvolňuje histamin z žírných buněk.
Alergické reakce „v širším slova smyslu“ (přecitlivělost II.–IV. typu) obvykle neprobíhají tak rychle – typický je pro ně pomalejší nástup. Mohou probíhat mírně, například jako kožní vyrážka přicházející 1–2 týdny po užití léku. Zcela výjimečně ale způsobují i velmi nebezpečné život ohrožující reakce – např. Stevensův-Johnsonův syndrom nebo Lyellův syndrom.